DUSAuNa

Co je to sauna?

• z Wikipedie, otevřené encyklopedie
• Sauna

Sauna je původní finské slovo označující malé stavení nebo místnost, která se po vytopení používá jako ohřívárna při saunování. Vnitřek sauny je velmi dobře izolovaný od okolí a vykládaný dřevem, které působí dobře na psychiku člověka. V sauně jsou saunová kamna (kiuas), která obvykle vyhřejí místnost na teplotu od 60 do 120 °C, ale lze nalézt sauny i o teplotě 130 až 140 °C. Ve finské sauně jsou na kamnech kameny, na které se čas od času nalévá voda, aby vzniklá pára na chvíli zvýšila vlhkost vzduchu. Vlhkost vzduchu v sauně je obvykle relativně malá, několik desítek procent.

V saunových kamnech se obvykle topí dřevem, ale velmi častá jsou elektrická kamna, zejména v bytech. Někdy je možno se setkat i s naftovými kamny.

Primitivní sauna může fungovat bez použití saunových kamen. Základem je opět dobře izolovaná stavba, která je ale vytápěna kameny, rozžhavenými venku v otevřeném ohni. To je nejspíš i původní princip vytápění sauny.

Sauna jako kulturní dědictví

Sauna je ve Finsku neodmyslitelnou součástí národní kultury. Prakticky je to stejně posvátné místo jako kostel. Sauny v různých variantách je možno nalézt po celém světě. Kromě mobilních telefonů Nokia je to snad jediná finská věc, která skutečně dobyla svět.

Ve Finsku je sauna běžným zařízením bytu zabudovaným do jádra vedle koupelny, a to i v mnohapodlažních domech. Díky tomu, že jsou ve Finsku jsou velmi oblíbené chaty u jezer v přírodě, dá se říci, že v zemi je více saun než lidí. Přesto i ve Finsku jsou veřejné sauny.

Sauna ve světě

V Česku jsou rozšířené především dva druhy saun, které se však původní finské sauně nepodobají. První je tzv. pára, kde je teplota jen několik ?C vyšší než je teplotou těla, ale vlhkost je prakticky stoprocentní. V takovéto sauně se velmi dobře prokrví podkoží, ale tělo se neprohřeje. Druhým obvyklým druhem sauny bývá suchá sauna, kde se teplota pohybuje okolo 100 ?C, ale na kamna se nepřilévá voda. V zásadě se to nedoporučuje ani zkoušet, protože používaná kamna na to nebývají stavěná a hrozí zranění elektrickým proudem. Existují ovšem i sauny, kde se na kamna voda přilévá.

V Estonsku, jehož kultura je v mnohém blízká finské, je sauna (saun) právě takovou samozřejmostí, jako ve Finsku. Estonská sauna je stejná jako finská, bývá běžně součástí domácností, chybívá jen v obytných budovách vystavěných za sovětského režimu.

V Rusku se staví podobné sauny jako jsou finské, jen se jmenují baňa (????).

V Turecku jsou běžné turecké lázně hamam, které se ale sauně moc nepodobají. Podobné byly i antické římské lázně.

V Japonsku je možno se setkat s lázněmi, kde je postup opačný než je tomu v sauně. Člověk se prudce ohřeje v horké vodě a pak se pomalu chladí na vzduchu.

Ve Švédsku jsou také sauny jako doma, jen obvykle nebývají tak teplé a je v nich nižší vlhkost.

Historie sauny

Původ sauny je nejasný. Finské kmeny si tuto tradici zřejmě přinesly už ze střední Asie,[zdroj?] kde je dodnes u kočovných kmenů běžná parní lázeň ve stanu.

První popisy sauny se objevují v 11. a 12. století. Ve středověku byla parní lázeň vcelku oblíbená v celé Evropě, ale přesto se v 16. století Klaus Magnus zmiňuje, že nikde není parní lázeň tak důležitá jako v severní Evropě. Veřejnou saunu měla prakticky každá vesnice. Pro Finy již tehdy byla součástí jejich každodenního života, místo, kde se setkávali a mluvili spolu. Zároveň byla sauna zřejmě i nejčistší místo ve vesnici, případně domě,[zdroj?] takže se používala například i při porodech.